Červenec 2009

den 309...31.7..trénujeme

31. července 2009 v 23:47 | Marcela |  projekt 365
Hasičská parta ženských měla zase trénink.Moc nám to nejde, ale zato si užijeme spoustu legrace. Dokonce jsem si vyzkoušela, jaké je to běžet v útoku s proudnicí. Když už nic jiného, tak pohyb mi určitě prospěje...

Kryštůfkovi jsme půjčili malou hadici a moc se mu to líbilo...
Pilně trénoval zapojování!

den 308...30.7..vzpomínková

31. července 2009 v 23:41 | Marcela |  projekt 365
Pro Kryštůfka jsem vytáhla z jedné zapomenuté krabice na půdě staré pyžamko. Napadlo mi,že existuje fotka Nikolindy na křesle. Od nápadu nebylo daleko k realizaci a tady máme výsledek.
Je tam trochu rozdíl mezi kvalitou barev .A taky rozdíl 15-ti let.

den 307...29.7..opět Praha

30. července 2009 v 15:43 | Marcela |  projekt 365
Cesta do Prahy se nám stává všední záležitostí. Dnes se v čekárně sešlo hodně pacientek a my tam strávili krušné 3 hodiny čekání. Krušné hlavně díky Kryštůfkovi, kterého bylo dost těžké po hodině zabavit...
Výsledkem návštěvy je kombinace dvou hormonů...,no,nevim,nevim...
Bohužel měly jsme v plánu setkání s Wlčicí na Zličíně,ale vyskytl se problém...
To by byl blogíček...

den 306...28.7. k soudu

30. července 2009 v 15:37 | Marcela |  projekt 365
Naštěstí zapršelo, protože manžel musel do centra Prahy k soudu. Co bychom nejeli všichni s ním???Zaparkovali jsme pod Paládiem a protože čas kvapil, tak nás nechal svému osudu a zmizel. Je to docela bludiště,změť obchodů ,jezdících schodů . Ještě, že se umím orientovat v plánech....

den 305...27.7..sekáme

28. července 2009 v 0:23 | Marcela |  projekt 365
Žně už konečně probíhají.Snažím se ulovit nějakou tu fotku sekajícího žacího stroje.
Dnes jsem vzala Mišku a Kryštůfka na projížďku na kole.Udělali jsme dost velký okruh ,asi 12 km. Snad budeme schopny zítra chodit.Sekání mohl Kryštůfek pozorovat v klidu z dětské sedačky za mou zadnicí.Jeho připomínka ,,proč tak nahlas dejchám,, mě teda při zdolávání kopce opravdu rozesmála.

Dnešní fotka je také zemědělská.Je na ní postřikovač,pod nějž nějací šikulkové zaparkovali dvě osobní auta.Já bych to teda nezvládla,to vím jistě...

den 304...26.7..meruňkobraní

28. července 2009 v 0:08 | Marcela |  projekt 365
Naše zahrada už opravdu začíná přinášet první ovoce. A je toho tolik,že mě to přinutilo zpracovávat přebytky.
Nikdo si na té marmeládě a kompotu nepochutná tolik jako já.

den 303...25.7..Ivan slaví narozeniny

28. července 2009 v 0:01 | Marcela |  projekt 365
Jsme samá oslava,já vím...
Nic nestíhám, ráno docela dlouho spíme, pak rychle spáchat nějaký ten oběd, sem tam něco uklidit....a večer zase slavíme..

den 302...24.7..oslava

27. července 2009 v 23:57 | Marcela |  projekt 365
Byli jsme pozvaní na oslavu 60-tin k nejmenovanému soukromému zemědělci.
Byla to velice příjemná oslava s cimbálovkou, výborným vínem a pečenými prasaty.
Oslavenec má 9 dětí,je to na dnešní dobu neuvěřitelně velká rodina.Byla tam cítit soudržnost mezi sourozenci.Ráda jsem seděla a pozorovala dění kolem sebe.
Tady se nám ukázal čiperný 60ník na koni.
A tohle byl originální dárek,nevímodkoho.
Na papír se oba s manželkou podepsali a nakonec svoje světýlka pustili do oblak.V té tmě to vypadalo opravdu působivě.

den 301...23.7..Pražské drááááááma

27. července 2009 v 23:32 | Marcela |  projekt 365
Protože Mišky komplikace se neustále opakují, jsme opět objednané v Motole. Mamča má dovolenou, Kryštůfka dáme k druhé babičce a vyrážíme na dámskou jízdu. V nemocnici jsme docela rychle vyřízeni....a hurá směr nákupní centrum.
Holčičí jízda se vším všudy,naše skupinka ,nesnadno k přehlédnutí s přehledem obsadila zkoušecí kabinky. Mamina je k neudržení a s úsměvem na sebe navléká vše ,co jí v obchodech najdeme. A aby ne, všude se na nás smějí obrovské cedule se slevami..40%...70%...Nechápu z čeho ty obchody žijí,když to prodají takto POD cenou.A už vůbec si nechci představovat skutečnou cenu tohoto zboží...,že se jim to vyplatí.

Potom se mi stala tato úsměvná epizodka...Najednou (jak jinak)mi zvoní telefon.Displej píše-Alarm auto- V tu chvíli mé životní funkce dosáhly svého maxima.Úprkem jsem vyrazila na parkoviště.Ochrance jsem byla podezřelá,aby ne...Telefon opakoval volání a já už v hlavě sumírovala,co budu jenom dělat???Nebyla jsem v první chvíli schopna ani vnímat, jestli to auto co na něj koukám,je doopravdy naše....Ale stálo tam,ani na něj nic nespadlo, nenabouralo.
Znova zvoní telefon,,,můj muž na mě s úsměvem.."Kde jsi??U auta??" V tu chvíli mi to došlo..Manžela bych v ten okamžik přetrhla. On totiž vyndal a vyměnil simky v zabezpečovačce auta a já si nepřepsala číslo.

Cesta domů byla ještě komplikovaná přehnavší se bouřkou a padlým stromem na jedné malé vedlejší silničce.

den 300...22.7.na jedno

23. července 2009 v 0:08 | Marcela |  projekt 365
Prázdninový den se vším všudy.Príma zmatek.
Zastavil se u nás pan Sajler na konzultaci nového vozíku.
Jen tak pro formu jsem si přemyla pár oken.
Odpoledne přijela mamka na kole a šly jsme na jedno.

Až před chvílí jsem zjistila,že ten dnešní den vůbec není obyčejný.
A to malé pivo vypité v předzahrádce s maminkou bylo vlastně na oslavu.

Těch 300 dnů mi uteklo taaaaaaak rychle...

den 299...21.7..na kole nebo pěšky

21. července 2009 v 23:48 | Marcela |  projekt 365
Počasí se konečně umoudřilo. Sušák prádla doschnul. Protože mají naši dovolenou, šli a jeli jsme je odpolko navštívit. Já s Kryšpí na kole (starej sportovec),a Miška s Nikol pěšky. Ta se moc těší na rychlejší vozík 6km/h jí už opravdu neuspokojuje.

Silnice nebo spíše cesta vede mezi poli. Mám léto moc ráda nejsem až zas tak velký romantik, ale pohled to byl opravdu pěkný. A ta vůně...,nikdy bych nevěřila,že pole může tak krásně vonět.

Pšenici od ječmene asi pozná každý kromě mých dětí???

den 298...20.7..prší krásně

21. července 2009 v 23:17 | Marcela |  projekt 365
...budem skládat básně... Jak zabavit 2.5-letého kluka doma v dešti. ??Zkoušela to Niky pexesem,člověče-krtečkem.Maminka pohádkami,Míša stavěním drah pro auta,mašinky.Den byl dlouhý,únavný, pro nás všechny.Už aby si uměl číst a zavrtal se někam do koutečku se supr knížkou jak to umějí holky. Jsem za to moc ráda, taky hodně čtu a hlavně ráda. Plná šňůra prádla mi zmokla...a to vše proto, aby si nás večer mohlo sluníčko udobřovat touhle krásou....

den 297...19.7..hasičská soutěž

19. července 2009 v 17:45 | Marcela |  projekt 365
Velká příprava,,,obsluhu stroje sehnala Radka až v předvečer soutěže. Černucké fotbalové hřiště nás k našemu překvapení přivítalo slunečným počasím.
Byla jsem připravena i na mokrou variantu. Hlavně jsem koukala,kam případně schovám Nikču.

Soutěžící byly perfektně sehraní. Říkala jsem si- proboha, co tu děláme. Muži odsoutěžili a my byly z devíti ženských mužstev až deváté.
Vše se nám podařilo zapojit, tam kam patřilo,ale bohužel nepovedlo se nám nasát vodu...Takže jsme nedokončily útok. Vyhrály jsme lovecký salám a zasmály se.

Kluci skončil na 13místě ze 17-ti družstev.

Bylo to moc pěkně strávené odpoledne.Musíme ještě moc trénovat a snad nám to příště vyjde lépe.
Tady je jedna z profi skupin v akci.Připojují hadice,kam patří.
A tohle je naším cílem.Nastříkat do terče a rozsvítit žárovku...

den 296...18.7..žně

19. července 2009 v 17:13 | Marcela |  projekt 365
Člověk míní počasí mění...

Před dvěma roky se začalo rekordně 6.7.Průměrný termín začátků žní je kolem 15.7.Já to musím vědět, neb můj muž je agronom. Letos to zatím nevypadá. Zemědělci technici nervozně kontrolují svůj vozový park v garážích. Agronomové objíždějí pole a odebírají vzorky zrna a přeměřují vlhkost....a čekají. Na PC máme v oblíbených nastavenou stánku chmi,kde manžel sleduje pohyb oblačnosti.Nesmí mu utéct žádná předpověď na ČT1 i Kryštůfek to zná a volá "Tátí póčásíííí"

A tak čekáme všichni, až začnou snad se to trochu uklidní...

den 295...17.7..Anička milovaná

17. července 2009 v 23:27 | Marcela |  projekt 365
"Tak jsem se konečně dočkal, přijela moje milovaná Anička.Nejprve jsme si spolu hrály na zahradníky, obzvlášť maminka z toho měla ten správný užitek,požitek- např. písek v jahodách.Pak jsme spolu plavaly(z toho nemáme fotky, protože nás maminky lovily ze souše a snažily se, aby nám hlavičky zůstávaly občas i nad vodou. Pak jsme spolu snědly Lázeňské oplatky a pro radost maminky takhle zapózovaly. Nejsme prostě úžasné děti???"

den 294...16.7..rostou?

16. července 2009 v 23:07 | Marcela
Rostou!

Konečně jsme se s dětmi dostali do lesa.Říkáme mu Obora. Bylo tam opravdu krásně. Oblečení do dlouhých kalhot s pokrývkou hlavy a postříkaní repelenty proti klíšťatům jsme sbírali nejen houby, ale i jahody, maliny a místy i ostružiny. Mňam.


den 293...15.7..hasiči

16. července 2009 v 1:19 | Marcela |  projekt 365
Já ledačím už byla v tom božím světě
a čím jsem byla, tím jsem byla ráda...

Já vím ,že už to kdosi napsal přede mnou,ale při přemítání o začátku dnešní článku mi to hned vlezlo do hlavy.

O mala jsem byla neustále v nějakém sdružení.Jiskra,pionýr,svazák, turista...Ale dobrovolná hasička ještě ne. Míša měla chuť to zkusit.Ženských je málo ,a tak jsem se také nechala zlanařit.Užili jsme si za odpoledne tolik legrace...Není hadice jako hadice.Nebyla na nás nit suchá s jakou vervou jsme se vrhaly na proudnice.Nejprve nám ukázali co a jak.Miška utíká s proudnicí a já propojuju hadice .Nejprve jen jednu...pak už tři.Je nás v družstvu sedm. Docela nám to myslím šlo. V neděli má být soutěž, tak uvidíme...

Niky hlídala Kryštůfka vedle na hřišti a prý se moc dobře bavila..

den 292...14.7..balonky

16. července 2009 v 0:59 | Marcela |  projekt 365
Niky měla odpolko sraz s bývalými spolužačkami ve Slaným. My s Miškou a Kryšpínem zatím obešli knihovnu a nutné obchůdky.Koupili jsme si i zmrzku,ale musím uznat,že Chorvati vám jí dají o dost více ,a ještě mnohem chutnější.
Pak návštěva u našich na chalupě. Od africký tety jsem si nakoupila sochy na zahradu .A dokonce i jeden kámen do interiéru..

Kryštůfek ukazoval jak se v moři naučil plavat...a zpestřil si koupel balonky...

den 291...13.7..kocourek

16. července 2009 v 0:52 | Marcela |  projekt 365
Bohužel jsme o obě naše kočičky přišli. Trochu nás to již přebolelo, protože naše první reakce byla,že kočku už nikdy. Ono totiž uchránit venkovní kočičku před nástrahami vesnice...A doma máme Lussinku.

Pak se ale v Lukově ve stodole narodil tenhle kocourek. To jsme ještě nevěděli ,jak nás na první pohled uchvátí pohled jeho modrých očí.A naše přesvědčení o odmítnutí dalšího kočičáka se začalo nahlodávat.Tříbarevná kočička má hodně zřídka jednobarevné koťátko.Takže už promýšlíme a budujeme ochranu.

Ještě bychom mu chtěli sehnat kamaráda v černé barvě. A jména ,no ty jsou jasná Black and White. Hádejte,kdo bude kdo???

Chorvatsko- IGRANE-1.-12.6..den 279..až 290

14. července 2009 v 12:27 | Marcela |  projekt 365
Preventivně jsem se netěšila. Znáte to, pak se zaručeně něco stane...
Cesta trvala hrozných 16 hodin. Jeli jsme dvě auta. Od hasičů jsme si půjčili vysílačky a tak ladili společné čůraní malých dětí..Kryštůfka a Janinky. Kupodivu tento nápad mělo více Čechů a tak se stávalo, že jsme slyšeli i organizační pokyny jiných skupin českých mototuristů přesouvajících se hromadně k Baltu.
Městečko Irgane nás velice příjemně překvapilo. Je to klidné letovisko.

Děti zvládly cestu v pohodě. Naštěstí auto a řidič také.
Hned jsme se procházeli úzkými uličkami městečka až jsme se vyšplhali ke krásnému kostelíčku. Ten v pravidelných intervalech ohlašoval ubíhající čas.

Nad městečkem se tyčí pohoří Biokovka.To jak jsme zjistili dokáže zastavit mraky a přitáhnout bouřky, které tu jsou v noci dost často a o neuvěřitelné intenzitě.

Společné foto naší 10členné skupiny.Holky i Kryštůfek si měli s kým povídat a hrát.
Náhoda tomu chtěla, že se do Chorvatska v tu samou dobu jela opalovat i moje milovaná Hanička s rodinou.Navštívili jsme je v městečku Drveník.
O kousíček výše v Podgoře-Čaklie byla na dovolené zase manželova sestra Jana s rodinou.
A tak jsme měli o výlety postaráno.
Denní nutností byla zmrzlina. Pro Kryštůfka vždy modrá(pro něho zelená).
Niky vyzkošela snad všechny druhy.Největší úspěch měla jablíčková.
Míša zásadně čokoládovou.
Slávek jí většinou nechtěl a pak nám ujídal...klasika.
Pláž byla z oblázků. Bez bot nebylo možné chodit.Nikolku jsme dostávali dolů s vozíkem po lyžinách.Vedro bylo veliké a tak jsme se často tísnili kolem Niky ve stínu.
Voda byla bezva.Téměř bez vln.Koupali se všichni a pořád.
I Nikol se opalovala.
Míša pozovala a tak trochu tu sluneční koupel přehnala....
Niky na lehátku. Krásnej pohled byl z lehátka na pohoří.
Samozdřejmě jsme po večerech navštěvovali restauračky a ochutnávali...
To je klasická snídaně před apartmánem.
Apartmám zvenku. Při příjezdu jsem si ztěžovala na zvýšený prách u vchodu a pan domácí hned pohotově udělala nájezd.
A to jsou ty moje lásky naloděný na cestu domů.

Naštěstí žádné komplikace za celou dobu nebyly. Je Kryštof měl jedn den horečku...asi ze sluníčka..

Cesta domů opět přes noc. Trochu problém nastal v okamžiku ,kdy druhé auto nahlásilo poruchu motoru.Bylo to ve Slovinsku.Občas jsme stáli a chlapi zabořenou hlavu v motoru špekulovali, proč to auto nejede..Stejně na nic nepřišli. Naštěstí se motor občas nechal přemluvit ...Nakonec to nějak vydrželo ..až zpět domů...,ale byl to adrenalin..