Prosinec 2009

včera,29.12.abych nezapomněla

31. prosince 2009 v 0:18 | Marcela |  projekt 365
Do noci jsme seděli v obýváku a povídali. Konečně jsme té naší Michalce mohli říci celou pravdu o Nikolce. O naší hrůze při zjištění diagnozy ve dvou letech, o tom,že vlastně ona je plodem naší lásky a soudržnosti v okamžiku zjištění onemocnění. Snad jí to pomohlo nás a všechno kolem pochopit, vyplakat se. je hrozné jací jsme vlastně sobci, protože ti sourozenci to vlastně odnášejí nejvíc, protože neví. Je už opravdu velká...ona nám zase vyprávěla přání Nikolky mít někoho ráda, mít děti. Já jí zbaběle nikdy neřekla,že se toho nedožije...

Vím ,nechápete co se stalo, já,my také ne. Bohužel ,co se doopravdy stalo ví jen Nikolka.
Bylo jí dobře, sice jí počínalo nějaké nachlazení,ale kromě malého pokašlávání jí nic nebylo. Spala se zapnutou chůvičkou, ráno v devět hodin jsem jí šla obléknout,chtěla se posadit na vozíček. Já totiž byla objednaná ve Slaném k lékaři. Oblékla jsem jí, manžel jí udělal její obvyklou snídani -kávu s mlékem(pila brčkem), koukali na nějaký film. Já odjela do Slaného, ještě jsem jí změřila okysličení-97%, smála se,prý jsem hysterka. Ambuvak byl připravený v obýváku na stolku- kdyby náhodou.
Přesně v okamžiku,když jsem vstupovala do čekárny mi zvoní telefon- Michalka, hned jsem věděla,že je zle, nejde jim to..Radila jsem jim po telefonu asi pětkrát i z auta. Něco je jinak než normálně. Byla jsem neuvěřitelně klidná, věděla jsem ,že je konec.
Před domem stála záchranka, lékaři nad Nikolkou stáli,snažili se najít žílu(nepchopila jsem proč).První pohled na tři rovné čáry na obrazovce mi dal jistotu..manžel neustále plakal, radil kam co píchnout...atd
Svíralo se mi celé srdce, musela jsem to ukončit, požádat je aby přestali, neměla jsem odvahu.
Musela jsem jí najít, manžel se upínal k něčemu,co již nebylo, Michalka vedle usedavě plakala,Kryštůfek houkal s hasiči.
Konečně jí nechali ,strašnej pohled na vlastní dítě. Sepsali jsme úmrtní zprávu,nechceme pitvu,k čemu. Manžel si neustále přehrává ,co mohl udělat jinak.
Jakmile ho Míša zavolala,že Nikol hekla,aby jí položil,již nenímala,nereagovala, sice se snažil 25 minut jí oživovat,ale byla asi mrtvá okamžitě. nejspíše šlo o plicní embolii,nebo selhání srdce,je to jedno..I když za ní dýchal,již se neprobrala..
Pak, když nám vyložil co tak asi dál,jsme obvolali rodiče,aby měli šanci se s ní rozloučit.
Oblékli jsme jí a uložili do postele, vypadala,jako když spí. Přijela i Hanička.S Wlčicí jsem vedla velmi morbidní hovor,ale v tu chvíli jsem to potřebovala..
Všichni u nás zůstali až do 17 hodin,než přijela pohřební služba. Velmi profesionálně s bílou rakví. Sami jsme jí tam uložili, pod hlavu jsme jí dali polštářek co nechala vyrobit pro třídní a sama měla druhý,protože ukončení základní školy,byla její výhra.Polštářky jí na konci školního roku zdarma udělal a přivezl tatínek z blogu "holky z hor" od Adélky. Do rukou dostala svého prvního plyšáčka a kofoláčka ode mne dělaného z lásky.
Pak naposledy odešla z domova....

tak brzo

29. prosince 2009 v 23:21 | Marcela |  projekt 365
Markéta to napsala krásně, moc jí děkujeme, za nás za Nikolku.

Je tu prázdno, smutno. Sedíme s celou rodinou ,povídáme. Ještě,že je nás tolik.

Proč tak brzo??

Proč vůbec??

Proč umírají první děti???

To co cítíme, to nejde napsat.

Sama se divím té své praktičnosti..

Hlavou se mi honí poslední chvilky,co jsme udělali špatně??

Co jsme ještě chtěli stihnout, co už jí nikdy neukážeme.

Je toho tolik,.

Všude kolem je jí tolik, fotky,výrobky, oblékání..



Sedíme a povídáme, spát nejde.

Žít musíme, chceme, budeme....

Nikolka tu není, mozek mi to nebere, srdce bolí...
Zapálili jsme svíčku, kterou dostala ke křtu. Nechali jsme jí vyhořet...

den 93...28.12..antibiotika

28. prosince 2009 v 18:17 | Marcela |  projekt 365
Ráno jsem obvolala ambulance. Po objednání jsem vyrazila s Kryštůfkem do Slaného k dětské lékařce. Již jsem jí tu chválila, tak profesionální přístup se málokde vidí. Kryštůfek nám stále trochu posmrkává a pokašlává, není to nic dramatického,ale trvá to již třetí týden. Po domluvě mu paní doktorka předepsala sirupová antibiotika Ospamox po 8 hod. Pro Nikolku Erdomed, Azitrox(jako Summamed),Spiropen.
Dnes tu byl i náš dospělácký lékař, sice mu předzdívají veterinář, ale riskla jsem to...Neustále se toho protivného pokašlávání nemohu zbavit a naopak mám pocit,že se mi to vrací zpátky. Předpisově mě vyšetřil a předepsal mi také antibiotika.
Závěr- tři z pěti na antibiotikách...pak že je chřipka na ústupu.

Nikča vzorně odkašlává, k vánocům dostala čtyři knihy upíří ságy.Sice to již na internetu četla,ale je to její srdeční záležitost. Upíra Edvarda doslova hltá......
Kromě toho,že si něčeho občas zobne ji takhle vidíme celý den. Knihomolka obecná.

den 92...27.12..návštěvníci

28. prosince 2009 v 17:56 | Marcela |  projekt 365
K okořenění svátečních dní patří i návštěvy.
S Kučerovými jsme byli v létě u moře v Chorvatsku, a tak bylo témat k povídání až až..

Nejmladší vyzkoušeli náš nový vozový park.

Večer začala Nikol pochrchlávat. Hned jsme nasadili antibiotika-díky Hani.

den 91...26.12..druhý svátek

26. prosince 2009 v 18:24 | Marcela |  projekt 365
Naší domácnost čekal úklid. Společně se nám to rychle povedlo.

Odpledne jsem vyrazila s M a K k mojí prababičce z tatínkovy strany. Jídla ,pití , co hrdlo ráčí.





Kryštůfkovi se podruhé již uši neozvaly.Všichni se tomu moc divíme.Ale zase ne moc,abychom to nezakřikli...

den 90...25.12..první svátek

26. prosince 2009 v 18:14 | Marcela |  projekt 365
Sváteční dny v naší rozsáhlé rodině znamenají návštěvy, ochutnávání, přejídání , povídání. Nic konstruktivního, ale je to příjemné vybočení ze všedních dní.

V Lukově u rodičů muže se sešli všichni tři sourozenci s rodinami. Kluci dostali stejná bojová letadla, byli nadšení.


Večer jsem jela se Slávkem a Kryštůfkem k Marii, kde byl sraz rodiny z maminčiné strany.
S Haničkou jsme se sladily i barevně.

den 89...24.12..Vánoce

25. prosince 2009 v 11:22 | Marcela |  projekt 365
Tak se děti konečně dočkaly. Po klasické večeři - rybí polévce a salátu s kaprem ,k nám otevřeným oknem přiletěl Ježíšek. Zacinkal na zvoneček a pod stromečkem nám nechal plno dárečků.

Pro nás bylo nejhlavnější ,že jsme u stromku všichni...,bez nějakých zjevných nemocí.
To jsme ještě netušili, co bude za hodinu......Chvíle klidu byly v okamžiku tytam...


Kryštůfek si začal velmi intenzivně sahat na ouška a za chvíli již neutišitelně plakal. A tak jsme vyrazili.....Nejprve do Slaného na pohotovost,tam nás poslali na Kladno na ušní . V čekárně jsme byly ve 22 hodin. Pan primář se mu odborně do uší podíval a poslal nás domů , že je to jen počínající zánět a musíme čekat na vývoj. Sirup na bolest mu zabral, a tak byl vysmátej.

Doma jsme si pak po 23 hodině konečně pořádně prohlédli dárky,a kolem jedné v noci šli spát. Uši se zatím znova neozvaly, tak uvidíme.


den 88...23.12..netrpělivo

23. prosince 2009 v 21:24 | Marcela |  projekt 365
Ráno Kryštůfka překvapil v obýváku nastrojený stromeček. Přiběhl nás všechny nadšeně vzbudit a vykřikoval,že tu byl Ježíšek. Celý den jsme neslyšeli nic jiného, jen se chválí, jak je hodný a kolik dostane dárků.
Neděláme nic, koukáme na pohádky,povalujeme se na gauči.
Připravila jsem si na zítra bramborový salát,aby byl pěkně uleželý.
Večer jsme jeli popřát babičce k svátku-je Vlasta.

den 87...22.12.. přípravy

22. prosince 2009 v 18:47 | Marcela |  projekt 365
Tak Slávek zjistil, že stromek trochu podcenil. Vyrazili s Míšou do Prahy, po telefonickém hlášení zatím víme,že mají plínky v akci, orchidej pro babičku k svátku ,je Vlasta, víno za super cenu..,ale stromek NE.
Já se zbývajícími dětmi doma ctila advent. Tedy Nikol měla supr nápad,když jsem včera ondulovala Mišku, chtěla dnes ona. Takže ,jakmile Kryšpín usnul po obědě, pustili jsme se do toho. Umýt hlavu, přistřihnout, vyfoukat, nalakovat vánočně nehtíky(zvládla jsem sněhové vločky)- práce na tři hodiny.
Trošičku jsme ještě vyšperkovali obývák a jinak si jen hrajeme...,to se máme.
Děti mě ochotně zapozovaly na dneší blogové foto..

Vánoční Zázvorčata!!!!

den 86...21.12..předvánoční nákupy

22. prosince 2009 v 12:54 | Marcela |  projekt 365
Kryštůfek je na tom konečně lépe. Odvezli jsme ho k babičce. Holky se naštěstí již obstarají samy.
Museli jsme vyrazit na předvánoční nákup potravin. Zvolili jsme obchodní centra v Lounech. Měla jsem hroznou obavu z šílenství lidí,ale kupodivu nás čekal klid. Prodavačky se i usmívaly a vůbec jsem nepociťovala nějaký stres. Jen se stromečkem jsme nebyli úspěšní, tak nevím nevím, kde ho Ježíšek vezme...No nechám to na něm,ať se snaží..
Michalce jsem večer na její přání obarvila vlasy na ještě více blond. Je ak trochu do zrza, ale poděkovala. Stále řeší, že jí hodně padají vlasy, dokonce si je při česání spočítala- verdikt- 83vypadlých vlasů. S Niky se jí snažíme nesmát,nebo tak aby nás alespoň neviděla .

den 85..20.12..čtvrtá adventní

20. prosince 2009 v 19:35 | Marcela |  projekt 365
Probuzení do mrazivého rána.Teploměr ukazoval mínus sedmnáct. Blázen ,kdo dobrovolně tráví čas venku. Můj muž je blázen,včera byl celý den na honě a dnes se dobrovolně vydal na naháňku.Celé to spočívá v tom ,že neidentifikovatelný počet mužíčků v zeleném se domluví a vyhlásí válku už tak dost zimou zdecimované polní a lesní zvěři. Obestoupí určitou část pole,nebo lesa a pak stojí a čekají,jestli ti ,co jdou proti nim nějakého promzlého divočáka zvednou z jejich pelechu. Je to zábava hodná celých chlapů ,protože se dávají všanc, že ten kdo vede hon včas neotroubí konec a oni tam zmrznou.Chce to, má to!!!Dříve jsem se snažila ho odrazovat. protože mi je myslivost proti srsti(zvířátka lituju). Po letech to neřeším, ale běda jak bude mít připomínky k mým drápkům či jiným nezbytnostem.,to je ze mě hned saň....

Já trávila neděli s dětma v klidu domova. Tedy ráno jsem s našima zajela na Ředhošť,každou neděli tam celou vesnici zavalí stánkaři všeho druhu ,pořádají se zde velmi známé trhy. Máme to asi 5 km a tak by bylo hřích je nenavštívit. Pak jsem musela obstarat tu naší zvěř venku. Přes zimu je tam jen velkej pes a králík. Andulku máme raději v garáži. Leydy jsem nechala puštěnou, aby si užila válení ve sněhu- alespoň někdo.

Tatínek se nám v pořádku vrátil,hned zalezl do pelechu.Je vyvětranej na měsíc.

den 84...19.12..vánoční setkávání

19. prosince 2009 v 18:36 | Marcela |  projekt 365
Po dost dlouhé době jsem opustila náš vyhřátý dům a již ráno po deváté hodině jsem se vydala pěšky do obchůdku pro pečivo a jiné nezbytnosti. Samozdřejmě jsem potkávala plno lidí, všichni na mě nechápavě koukali, šla jsem totiž v bílé kožíškové čepici a přes pusu jsem měla bílou šálu. Suprově jsem si nakoupila, uvařila oběd a čekali jsme na návštěvu.
I proto ten včerejí sprint s úklidem...

Ve dvě hodiny přijela Hanička s mojí mamkou a jeli jsme se podívat ke zdejší škole na vánoční setkání a prodejní trh. Díky tomu, že jsem vážně chviličku zdravá jsme ani neposlouchali koledy, jen jsme koupili nějaké věnce a výrobky dětí, okoukli krásně opravenou jídelnu ve škole a jeli k nám.

U nás jsme si krásně popovídali, ještě přijela sestřenka Káťa a bratránek Jindra, a tak bylo i o čem. Nikolka si konečně užila lidské společnosti. Udělala jsem svařák a obložený talíř se salátem. Odpoledne příjemně uteklo. Až moc rychle.

Náš izolant z podkroví si nás postupně půjčoval. Snad kašel konečně ustupuje...hurá!!!


Ta poslední fotka není od nás, ale právě ze školní jídelny. I takto může vypadat příborník ve škole.
Vranská škola je prostě škola- trochu jinak. Mrzí mi,že už se nemám kam vrátit do práce- bylo mi tam dobře.

den 83...18.12..ani ne týden

18. prosince 2009 v 22:42 | Marcela |  projekt 365
Dnes jsem po dost dlouhé době( i když toto označení je relativní- dost dlouhá pro stav naší domácnosti ,ale nedostatečně dlouhá na kompletní vyléčení neduhů) sešla po schodech dolů.
Nejsem zmatkařka, ale vidět to - tu odvšud žalující nedokončenost- hrůza. A tak dnes byl Kryštůfek v pokojíku téměř sám, zcela nevýchovně mu společnost dělalo přenosné DVD a sledoval pohádky. Nikče jsem nejprve s rouškou na puse umyla hlavu, ulevilo se jí. A pak jsem se systematicky pustila do likvidace prachu, lepících se skvrn na podlaze, vrátila jsem sedačce hnědou barvu,vykoupala zapáchajícího psa a vyprala pelíšek a jako puzzle jsem dohledávala odložené oblečení a odnášela na místo. Nikol v pokojíku dodělávala chemii a já dokonce zvládla i uvařit oběd ...
dodělat plněné košíčky(čekaly pět dní)
připravit na špičky(až zítra, nemám vaječňák)
Večer u televize (Vánoce naruby)jsem zdolala horu prádla na žehlení.. a jsem ráda, že tu sedím u Kryštůfka a v klidu si píšu na blog..

A to jsem si pochvalovala,jak to Slávek dobře zvládá. Jenže on dělá věci jen zcela nutné a podstatné a ne ty maličkosti okolo ,jako já.(prádlo se dá nosit i nevyžehlený atd:))

Kryštůfkovi je lépe, ale je stále ještě chvílemi chrochtající a tak to vypadá,že v izolaci ještě setrvá i přes víkend.

Fotky jsou dnes dokumentační- střešní okno ráno a odpoledne po vydatném sněžení- asi 30 cm. Nevídané na střední čechy.Už chápu, proč na horách nemají střešní okna. Museli by celou zimu svítit...
Je tam i ta vločka vidět..

den 82...17.12..Ladovská zima za okny

17. prosince 2009 v 19:30 | Marcela |  projekt 365
Vím, nejsem originální, ale při pohledu na zapadané okno a zahradu mě nic jiného nenapadá...
A zpívám si...

Neodolala jsem a za slunce svitu jsem nabalená s šátkem přes pusu musela vyběhnout tu bílou nádheru vyfotit..Vločky se mi nedaří, na sluníčku tály..

Jinak se stav můj značně zlepšil, téměř nekašlu. Kryšpí ještě stále bufe hodně. Zítra kontaktuju naší super pediatričku telefonem a domluvím s ní další postup...
Je vzornej, nechodí téměř ani na chodbu, ale musí se mu stále někdo věnovat. Strašně si zvykl na moji neustálou přítomnost ,po nemoci to bude očista...

Spodek baráku je v pohodě, dnes už je tam i Míša,tak má Nikol trochu zpestření. Bez brášky je tam prý nuda.

den 81...16.12..bungr

17. prosince 2009 v 11:31 | Marcela |  projekt 365
Jiným slovem to nejde nazvat. Směsice hraček všude....,zoufale se snažím zabavit synáčka. Dokonce jsme začali vyrábět vánoční řetěz z barevných papírů. Tak si to tu ozdobíme...
Výrobu andělíčků jsem rozšířila i o vločky z korálků. Je neuvěřitelné, že pokud máte čas proklikávat se všemi odkazy, na internetu najdete vše.. A to já mám...času haba haba.

Slávek nám po pečlivém prostudování příbalových letáčků- jemu vlastní , nakoupil šumivé tablety ACC. Je fakt,že hned večer jsem cítila úlevu. Cibuli, jitrocelový sirup, inhalaci, vyklepávání, míčkování...vše ,co jsem se naučila u Nikči provádím na Kryšpínkovi. Chce to čas...
Budoucí pokojíček Kryštůfka je pěkně veliký a je to skladiště všeho možného nepotřebného nábytku ještě z bytovky...

den 80...15.12..stále

16. prosince 2009 v 10:18 | Marcela |  projekt 365
Mám pocit ,ač do sebe lijeme litry čaje, všech možných sirupů doporučené dávky ,inhalujeme t,ak kašel není na ústupu..V noci nemohl Kryšpínek pro dráždivej kašel téměř spát. V sedě je v pohodě ,a tak mi spal na ruce. Zkrátka "noc plná vášní". Dole mi všechna práce stojí, vím mohlo by být hůř, kdyby to chytla Nikol, ale stejně už mám z toho depku.
Uzeniny jsme z našeho jídelníčku až na občasné buřty nad ohýnkem vyškrtli. Dnes nám nebo spíše našim žaludkům náš provienťák(tatínek) dal zabrat. K obědu ohřaté párky, k večeři špagety s párkem a vajíčkem.
Na zítra si pozval posilu - maminku- přijede s obědem..

Míša vyfotila zásobovače s jídlem ,jak nám na chodbě přesně dávkuje porce a přitom vykřikuje..."oběd!!!!"

den 79...14.12..pod střechou

14. prosince 2009 v 20:53 | Marcela |  projekt 365
Dnes nemám co psát. Kryšpínek kašle, mě bolí na plicích a tak jsme se uklidili od Nikči pod střechu,kde si celý den hrajeme ,čteme,koukáme na pohádky a snažíme se léčit...CHCI KLIDNÉ VÁNOCE....DÍKY!!!!Fotku bohužel nemám, tatínek mi nedodal foťák, vzal si dovolenou,aby se mohl o Nikču postarat. Ještě že jsem si uzmula pro sebe notebook..A mám tolik blogů na čtení, a krásnou knížku a korálky...už aby Kryštůfek spal.Není k zahození klidný večer bez televize.

den 78...13.12..třetí svíčka

13. prosince 2009 v 15:15 | Marcela |  projekt 365
Na třetí adventní neděli jsem naplánovala k obědu srnčí svíčkovou. Kryštůfek snědl pět knedlíků. Budu si muset koupit větší hrnce.
Tatínek je konečně jednou doma celý den a tak si užívám klidu od nejmladšího, protože ten okupuje tatínkovu pozornost...

den 77...12.12..andělíčci

12. prosince 2009 v 23:19 | Marcela |  projekt 365
Jsem chytlavá, jakmile mě zaujme nějaká ruční práce, nedám pokoj,dokud jí neovládám. Není to dar, ale spíše prokletí, zdržuje mi to. Ve škole jsem okoukla výrobu andělíčků z korálků...a tak stále korálkuju. Pomáhá mi Nikča, zelený andělíček je její.
Nakonec jsem vymyslela sněhuláčka..

den 76...11.12..veřejné zasedání

11. prosince 2009 v 23:04 | Marcela |  projekt 365
Závěrem roku se pravidelně koná schůze občanů v našem "kulturáku".
Manžel přednáší zprávu o hospodaření obce ,ale ještě předtím vystupují děti z MŠ a ZŠ s pásmem písniček a básniček. Celé roky se nás to týkalo díky holkám, v součastnosti očekáváme až doroste Kryštůfek do školky a budeme chodit fandit jemu. Takže jsme si to jen tak v klidu užívali a klábosili se sousedy, jak už to na vsi je, zná se tu každý s každým. Někdy je to až úsměvné, jak jsou všichni se všemi téměř příbuzní. ...Bydlím tu ráda, původně jsem z Loun, zvyklá na anonymitu sedmipatrového paneláku a mega sídliště, toto je až druhý extrém. Líbí se mi mnohem více...Po osmnácti letech života ve Vraném se mohu počítat ke starousedlíkům.