projekt 365

dětský den 29.5.2010

1. června 2010 v 15:44 | Marcela
Dnes je to přesně pět měsíců,co Nikolka zemřela.
Mít dvě děti je strašně málo. Chodit každý rok na stejné akce a najednou je to jinak,je smutné.
Život jde dál, Michaelka se těší na prázdniny.Končí jí doba dětství, na střední jí už budou oslovovat příjmením. Občas jí pustíme i na taneční zábavu, sice se o ní hrozně bojím,ale musíme jí nechat žít. V pátek odjíždí se základkou na sportovní soustředění do Itálie.Nikolka jí pořád hrozně chybí, ale pere se s tím statečně.
Kryštůfek je už veliký šikulka.Ve školce si zvykl, těší se tam. Sice velice často marodí,ale naštěstí mám hodnou hlídací babičku, takže i tak mohu chodit do práce.
Hrozně rád hraje s tatínkem fotbal,jezdí na kole bez koleček,všude musí pomáhat.
Život jde dál, musí, musíme, jen je nám často smutno a pořád tu někdo chybí...
kk

ocenění

12. února 2010 v 23:41 | Marcela
Byla jsem příjemně překvapena,že mě Gabro vybrala na svém blogu ,jako jeden z pěti oceněných blogů...díky Gabro!!

Byla jsem nepříjemně překvapena,že i já mám někoho ocenit.

Po krátkém přemýšlení.....určuji srdcem


...nejprve wlčici (vděčím jí za za zdravý rozum, nadhled,osudovou spřízněnost)

...dále Diny (díky ní jsem před dvěma lety začala ,nejprve číst blogy,pak i psát)

...pak Niky ( v jejím blogu hledám útěch,čtu její myšlenky)

...poté Lucku 73 (ona ani neví,jak jsem hodně o ní přemýšlela)

...nakonec Andrea (má to tak jinak a přitom úplně stejně)


Čtení blogů je pro mě denní rituál,,,jsem ráda,že jsem v této komunitě....

změna

27. ledna 2010 v 21:59 | Marcela
Došlo k tomu,že se ucho utrhlo. Návštěvnost více jak tisíc lidí denně mě znepokojuje ,až straší!.Nikdy jsem nepsala a nefotila pro davy,ale pro sebe, známé a ty,kteří mají také dítě s postižením. Chtěla jsem jim dodat sílu,že to jde zvládnout,ba naopak je to moc hezký život. Zcela neúmyslně jsem ublížila kamarádce a prozradila tu její tajemství. I když nechápu jak Vranské ženy rozluštily šifru..Tak nějak jsem si říkala,že kdo sem chodí,chodí proto,že s námi soucítí a ne že využije získaných informací proti mě. Bohužel ...

Takže blog zamknu(až přijdu na to jak), píšu si ho jako náš deníček. Pokud chcete o nás dále číst ,budu ráda, napište mi na mail něco o sobě a já Vám dám přístup..., budu vědět,kdo mě čte a budu moci se i víc otevřít. Lidská závist je hrozná věc a bohužel na vesnici to tak nějak funguje ještě o to více..

den 122...27.1..montéři

27. ledna 2010 v 14:07 | Marcela
Kryštůfek pokud má sraženou teplotu docela řádí. Montovali s tatínkem dohromady náš nový stůl z Ikea. Velmi důležité přitom byly ochranné brýle---kdyby náhodou...

Bohužel jsme zjistili,že stůl má poškozenou vrchní desku a tak pojedeme reklamovat.

Michalka byla na rtg..nic, CRP..také nic. je zdravá (kašel má ale hroznej).
Kryštof nám stále funguje jako přímotop, už se mu spustila rýma,tak snad viroza. Babička statečně hlídá, tak mohu i oblažovat svou přítomností děti ve školce. Už jsem si docela i zvykla, pracovní doba mi max vyhovuje..Jen bych ráda to sluníčko a teplo co má Andrea v Austrálii.



Taková perlička na závěr...Mrs.CooKieS a L:ůCi*...ty prudilky, rádoby chytře stále píšou,ale snižují intenzitu protivnosti. Myslím,že bez zveřejňování je to neba. A já alespoň musím pečlivě projít nové komentáře. Moc děkuju za slova podpory od stálých čtenářek,ale i od nově odhalených...

den 121...26.1..DÚ

27. ledna 2010 v 13:56 | Marcela
I v deváté třídě základní školy se píšou úkoly. Teda j,ak kdo...Takto velcí-malí mají již natrénovaný rodičovský podpis a o přestávce to "obšlehou" od těch poctivějších a je to.!

Tento úkol Míši mě pobavil, když pominu téma, na deváťáky mi to přijde dost stupidní, no možná?
Táta-máma- mládě.
Pak tam najednou byl vlk...no jasně máma je wlčice a dítě přece Majda A Maťa :) :)

Na závěr chtěl autor znát mámu a tátu Budulínka....fakt jsme na to nepřišli, asi jsem chyběla???

den 120...25.1..záškodníci zajíci

25. ledna 2010 v 20:37 | Marcela
Předevčírem při každodenním krmení našeho dlouhověkého králíka Šmoulinky ,vzadu na zahradě ,jsem si všimla na sněhu zaječích bobků. Dnes jich bylo jako nastláno...,bohužel mi nedošlo,že zajíci mají hlad. Vše je pokryté zledovatělým sněhem a tak hledají cokoli k snědku i na zahradách ve vsi...
Kompletně mi sežrali růžičkovou kapustu a kadeřábek. To by mi nevadilo, ale pustili se i do stromů. Nejvíce jim chutnají pupeny na jabloních, a to se mi už dost nelíbilo. Plán na odpoledne byl jasný. Vyzbrojená provázkem a hromadou pytlů jsem poskytovala našim stromkům první pomoc. Jsou chudinky již pěkně okousané...CO DOKÁŽE HLAD...
Kryšpí začal v noci horečkovat. Tak místo do školky jel k babí do" bílého domečku". Ještě že jí máme. Miška si stále stěžovala na bolest na hrudníku a tak s ní Slávek vyrazil po lékařích. Verdikt- je zdravá, má skříplý nerv kdesi. Chrchlá pořád, to prý nic není...tak nevim.

den 119...24.1..čína s wlky

25. ledna 2010 v 14:25 | Marcela
Na kraji na hlavního města stojí dům. Poznáte ho snadno, parkují před ním dvě žlutá auta.
V domě žije babička,dědeček, ale taky wlk s wlčicí, wlčaty a kocourem Mikešem.
W mě zlákala na korálky, neřekla ovšem, že se budu cítit,jako velký nešika. Korálky jsem si vyrobila nádherné, ovšem vrtulky jsem nepokořila.
Hladovou smečku wlčat a zázvorčat jsme v poledne přemístili do "Číny".
Byl to supr nápad. Dokonce Wlk nenechal Slávka objednat(to totiž vždy trvá neuvěřitelně dlouho) a znalý místní kuchyně udělal objednávku pro všechny....
Ovšem Slávek musel vybočovat s polévkou...
Děti byly nadmíru spokojené, čekání si zpříjemňovaly kreslením.
Dospělí si podiskutovali, obzvlášť někteří....
Všichni jsme si bříška nacpali do sytosti...Děti dostaly od paní majitelky čínský přívěšek na krk.

A tak lepší než Tanec s vlky je čína s wlky...díky Michale,Markét

den 118...23.1..opustěný-vypuštěný

25. ledna 2010 v 13:58 | Marcela
V okamžiku ,kdy se na mém blogu strhnul boj...,já nevěděla. Díky Vám všem za zastání. Holky nechápu,a ani nechci se tím zabývat. Vadí jim,že můj blog má jednu z nejvyšších sledovaností na blogu.cz. Nemohou to rozdejchat ,a tak aby si zvedli návštěvnost ,schválně uráží a počítají s tím,že jejich rádoby deníčky navštívíte a tím jim zvednete sledovanost. Ubohé,ale fungující . Nebojte, mě jen tak něco neublíží. "Kopřivu mráz nespálí". A já jsem zvláštní hybrid odolných kopřiv...Takže, pokud se tu ještě objeví, klidně je ignorujte,to bude pro ně to nejhorší...



Manžel mě vzal v sobotu do Prahy. Nejprve nám nenastartovalo auto( zapomněla jsem klíčky v zapalování) , startovali jsme přes startovací kabely. Dost adrenalin. A jako překvapení jsme se šli "cournout" do IKEY (ženy?), bohužel probíhala tam nějaká spešl akce na masové kuličky a bylo tam max přelidněno.
K večeru jsme si vyzvedli děti a vyrazili na dlouho avizovanou návštěvu k S.... R.. napekla úžasné domácí pizzy a my jedli, pili, povídali, slavili. Bude jich o jednoho víc, a já vím,že pokud je to možné, tak to zařídila Nikča. Ona totiž věděla,jak moc a o miminko stojí. Mám za ně moc velkou radost.

takže

24. ledna 2010 v 22:16 | Marcela
Právě jsem sedla k PC. Nejsem z Vás vůbec otrávená děvčata.... Končíte s komentářema, budu si je schvalovat. Je to MŮJ blog, pište si na svůj!!!!
A vám holky díky za obranu, byla jsem mimo dosah sítě. Nic si z nich nedělám, nebojte, tohle Nás nemůže rozházet.

Nerozklikávejte těm děvčatům blogy, přesně proto tu tak prudí...díky. Blog dopíšu zítra....nestíhám..

den 117...22.1..oslava u Marie

22. ledna 2010 v 18:58 | Marcela
Teta Maruška slaví kulatiny, je fakt,že bych jí hádala maximálně 40, ale to jí asi nebude, to bude zanedlouho nám s Haničkou. Má kopletně přebudovanou kuchyň, krásné židle,stůl. Oslava byla spojená s klasickou zabíjačkou. Dala jsem si s Kryštůfkem guláš i prejt. Jednou za čas si na tom moc pochutnám, a ten čas byl dnes.
Děti jsme nechali u "chaloupkové" babičky a jsme doma úplně sami...Budu žehlit (aby se neřeklo) a farmařit.

den 116...21.1..vztahy

21. ledna 2010 v 22:03 | Marcela
Určitě si plno z vás neumí představit, co všechno nám děti ve školce nepovědí. Jsem tam čtyři dny, čtyři dny naslouchám vyprávění dětí, ony jsou šťastné,když jim dospělý věnuje jakouko-li pozornost. Dokázala bych charakterizovat leckterou rodinu. Na dětech se pozná, když to doma nefunguje.Ale je i vidět, kde je klid a pohoda.
Chodí se potulit, nebo přehnaně reagují na výtku.
Ale je to krásná práce, jsou tak krásně upřímné...Jsem moc ráda,že jsem se kdysi rozhodla pro tuto profesi.
Mrzí mi,že si sem nemohu vkládat fotky ze školky, ale Andy měla pravdu, nesmím porušovat práva dětí a někde vyvěšovat jejich fotky.Nemohu zde ani nic konkrétního vyprávět, přesto asi občas mé povídání sklouzne títo směrem...protože je pravda,že mezi dětmi zapomenu. Většinou se mi oči plní až při řízení auta směrem do Vranýho. Je to totiž ta samá silnice po které jsem vozila Nikolku pět let do Slaného do školy..

den 115...20.1..valící se sníh

20. ledna 2010 v 18:27 | Marcela
"Kryštůfková školka" jela dnes do divadla. A tak byl dopoledne u babičky. Babička je z vnoučka nadšená, bylo jim spolu dobře. S "mojí školkou" jsme řešili hory.., protože když se TO stalo ,tak nám Červeňáci zajistili pobyt na horách. Já na to při podpisu smlouvy úplně zapomněla...Naštěstí můžu..
Vycházka byla velice problematická, padající sníh ze střech mě nahání hrůzu ,a tak jsme vyrazili do polí. Sníh nám na hlavu nespadl, ale chůze v hlubokém mokrém sněhu byla super...,dětičky jsme pěkně utahaly.
Doma se nám také sune sníh ze střechy. Je to vždy doprovázeno zlověstným hučením.

den 114...19.1.svačinka

19. ledna 2010 v 17:27 | Marcela
Konečně začíná být bída o témata na psaní. Ve školce se snažím zorientovat, dnes jsme s dětmi stavěli na zahradě iglů. Sníh byl strašně mokrý, byly chudinky celé promáčené.
Blogovou fotku jsem ukořistila během dopolední svačiny...

Kryšpínek je ve školce také moc spokojený,jen se o dost víc chce mazlit...

Míša už škemrá - chce o školy. Tak uvidíme zítra, stále pochrchlává..

den 113...18.1..poprvé

18. ledna 2010 v 20:58 | Marcela
Dlouho,předlouho hledám ta správná slova,aby to nevyznělo "anitak,anitak". Já vážně nevím, nový začátek, nebo naopak konec něčeho? Chtěla bych to cítit více" jako začátek"...

Kryštůfek byl úžasný, do školky šel nadšený a stejně šel domů. Získal plný počet bodů. Já to měla tak půl na půl, byla jsem hozena do akce.Za což moc děkuju.. Snad jsem to zvládla (děti mi po hlavě opravdu nelezly), strašně moc jsem toho zapomněla, musím si opakovat písničky,tanečky. Až pochytím všechna jména dětí, zvyky a režim školky, BUDE TO SNAŽŠÍ..

Byla jsem s Kryštůfkem objednaná na profi focení ve Slaném v ateliéru Adler. Bohužel ve školce se uhodil o auto a pod okem má docela pěknou modřinu. Tak jsme focení odložili,

Miška stále ještě marodí, k večeři se sama pustila do vaření lívanců. To se mám...
Ještě jedna věc byla dnes poprvé, Nikolka se po téměř třech týdnech vrátila domů. Když jsme si jí tak nesli, připomnělo mi to ,jak jsme s ní pyšně šli poprvé z porodnice. Dnešní dojmy byly ale úpně na opačném konci palety pocitů.
Když jsme přijeli domů, nad Vranským kostelem se na chvíli protrhala oblačnost , vypadalo to jako znamení...

hasiči

17. ledna 2010 v 21:05 | Marcela
Na vaše přání - výrobce setu- Pro malé hasiče- firma Klein


mamča to prý sehnala v prodejně Pompo

den 112...17.1..zasněžená neděle

17. ledna 2010 v 20:53 | Marcela
Zpíváme se" Ladovskou zimu", masírujeme záda, ale pokud chceme vyjet autem z garáže, musíme si denně proházet cestu. A vyjet jsme chtěli, protože v Lukově u babičky nás čekal výborný oběd, sešlost se sourozenci a bratranci, popovídání ,rozptýlení.

Vrcholí nervozita před zítřkem, abych dojela, aby Kryštůfek ráno neplakal, abych udělala dobrý dojem atd...

Takže zítra poprvé úplně jinak....

den 111...16.1..oslava Kryštůfka

16. ledna 2010 v 22:11 | Marcela
Konečně došlo i na oslavu Kryštůfkových tří let. Z pozvaných babiček přjeli jen moji rodiče s babičkou z Ječovic, manželovo rodiče bohužel marodí..

S Michalkou jsme vytvořily na dort mašinku s vagonky, moc jsme se u toho nasmály a vyřádily..Tofí byl moc spokojený, svíčky sfoukával snad třikrát.
Dostal vybavení pro hasiče-děti...helmu a nárž na vodu na záda se stříkací pistolí. Bude to supr v létě..Od nás dostal po Michaelce poděděnou koloběžku. Jeho nadšení nebralo konce a celý večer střídavě stříkal, nebo koloběžkoval.

Hlásí opět sněžení, mám z toho celkem těžkou hlavu, budu muset opět denně usednout za volant...
předvádí na prstech,kolik mu je:::
Děti mi ve vaně rosí kytičky...

den 110...15.1...šedesátiny...

16. ledna 2010 v 21:47 | Marcela
Před šedesáti lety se narodil můj tatínek. Původně byla naplánovaná velká oslava v bezbariérovém objektu, po Nikolčině smrti se nám nikomu do oslav nechce.
Jeli jsme alespoň tatímu popřát na chaloupku. Dostal od nás speciální batoh na myslivost. Ještě ho s námi vybírala i Nikolka a tak se naše setkání neobešlo bez slz...co dělat??
Povídali jsme ,vzpomínali..

Dnešní den byl zlomový pro našeho kocoura. Katka (sestřenka-veterinářka) přijela a za okamžik byl v "limbu". Je z něj kastrovaný Čiko. Snad bude hodnější a nebude mít sklony k toulání. Musím říci, že nebyl nadšený, ale narkozu zvládl dobře, Kryštůfek ho chodil do bedýnky kontrolovat.

den 109...14.1..všechny odstíny šedi

14. ledna 2010 v 17:30 | Marcela
Všechno funguje tak jak má, ráno vstáváme, snídáme, manžel chodí do práce, já jsem zaúkolovaná novou prací a školkou. Mám neustále co dělat.
Všechno funguje tak jak má, jen je to šedé. Barvy světa nám zešedivěly.
Mozek to již zpracoval, už neočekávám, že se vrátí..
Nečekám ,že srdce to pochopí, na tu tupou bolest jsem si zvykla.


Dnes jsme s Kryšpínkem zvládli kolečko po lékařích na vstupní prohlídky, výpis z trestního rejstříku, nové bačkůrky do školky, kartáček, kelímek a ingredience na narozeninový dort -vše nakoupeno.
Dokonce jsem byla schopna dojít se zeptat na matriku, proč nám ještě nepřišel úmrtní list Nikolky.

Je to hrozně divné, zemře Vám dítě a vše okolo funguje dál, jako by se nic nestalo...
Já vím, že to jinak nejde, ale...

den 108...13.1..zápis

13. ledna 2010 v 21:02 | Marcela
Moc jsem se bála Kryštůfkovy reakce na neznámé prostředí ve školce, zbytečně.! Byl vzorný, všechno si prohlédl, popovídal s paní ředitelkou. Vyplnili jsme potřebné papíry, domluvili nástup na pondělí. Vesnice je zasypaná takovým množstvím sněhu, který tu nebyl posledních osmnáct let.Jediný zádrhel byl v bolavých nožičkách, ono to moje sluníčko není zvyklé na pěší chůzi, tak máme co trénovat. Odpoledne jsem již poučena vzala boby, šli jsme na Obecní úřad zažádat o výpis z rejstříku trestů.

Mišce se nějak nechce viroza zlepšovat...
 
 

Reklama